Noční dušení způsobuje únavu a zhoršuje srdeční zdraví
Pokud si Váš partner nebo partnerka stěžují, že nesnesitelně chrápete, zbystřete. Chrápání totiž může být klíčovým příznakem syndromu spánkové apnoe. Tento složitý název označuje poruchu, při které postižený během spánku opakovaně na různě dlouhou dobu přestává dýchat. Dlouhodobá přítomnost spánkové apnoe může způsobit srdeční onemocnění a přispět až k rozvoji srdečního selhání, u pacientů s již přítomnou srdeční chorobou stav prohlubuje.
Jak poznat spánkovou apnoi?
Typickým příznakem spánkové apnoe je hlasité chrápání se stupňující se intenzitou přecházející do přerušení dechu, které může trvat i několik desítek sekund. Následuje hluboký, lačný nádech podobně, jako když se někdo vynoří z vody. Poté se dech uklidní a celý cyklus se opakuje. U pacientů s těžkou spánkovou apnoí dochází k více než 30 dechovým pauzám za hodinu. Výsledkem je nekvalitní spánek, zvýšená denní únava, mikrospánky, poruchy paměti nebo nálady. Celý stav může až připomínat klinickou depresi, po zaléčení dechových pauz ve spánku ale dochází k rychlé úpravě.
Čím vadí spánková apnoe srdci?
Kromě únavy ale přináší spánková apnoe také značnou zátěž pro oběhový systém. Při každém přerušení dýchání se totiž snižuje hladina kyslíku v krvi a postižený se bez nadsázky dusí. Tělo na to reaguje akutní stresovou odpovědí, zvyšuje se tepová frekvence a krevní tlak. S tím ale stoupá také riziko srdečních arytmií a dalších poruch. Při dlouhodobém trvání vysoký krevní tlak poškozuje cévy a zvyšuje se riziko srdečních a mozkových příhod.
Typy spánkové apnoe
Spánková apnoe se dělí na dva hlavní typy:
- Obstrukční spánková apnoe (OSA) – je obecně mnohem častější a stojí za ní přechodné ucpání horních dýchacích cest nosními a krčními tkáněmi, zejména měkkým patrem. Ty ztrácí ve spánku přirozené napětí a jsou tak mnohem náchylnější k zapadnutí. U někoho se jedná o anatomickou odchylku, kterou nelze životním stylem ovlivnit, řešení může být chirurgické. Většině postižených ale velmi pomůže redukce tělesné hmotnosti a s tím spojené snížení objemu veškeré tkáně, včetně té v oblasti dýchacích cest.
- Centrální spánková apnoe (CSA) – druhý typ spánkové apnoe je vzácnější a neprovází ho v takové míře chrápání. Dechové pauzy jsou při něm způsobeny výpadkem signálů z mozku směrem k dýchacím svalům.
Diagnostika a léčba
Pokud máte na spánkovou apnoi podezření, svěřte se svému praktickému lékaři nebo kardiologovi. Vhodným vyšetřením pro prokázání nebo vyloučení onemocnění je takzvaná polysomnografie. Ta vyžaduje jedno přespání v nemocnici, během kterého se měří dech, tepová frekvence, okysličení krve během spánku a další parametry. Základem léčby jsou změny životního stylu s redukcí tělesné hmotnosti při nadváze a obezitě. Doporučuje se rovněž spaní na boku, které ale nemusí být při srdečním selhání možné. Každý pacient s obstrukční formou nemoci by měl být vyšetřen ORL specialistou, který zváží případný chirurgický zákrok na měkkém patře a v přilehlých oblastech. U některých pacientů s těžšími formami onemocnění se stále častěji využívají speciální přístroje (CPAP), které při vlastním nádechu pacienta přifukují přes obličejovou masku vzduch tak, aby zvýšily přetlak v dýchacích cestách. U centrální formy nemoci lze někdy stimulovat dýchací centrum.
Nebojte se situaci řešit
Spánková apnoe může znít jako banální chrápání, ve skutečnosti se ale jedná o poruchu s velmi negativním vlivem na kvalitu života i kardiovaskulární riziko. V případě podezření je proto vhodné situaci řešit. To je o to důležitější, že je nyní k dispozici účinná léčba. Přístroje CPAP fungují a mnoho pacientů popisuje, že se s nimi po dlouhé době konečně vyspalo.