Srdeční zástava

 

Srdeční zástava představuje závažný stav, při kterém v těle přestává proudit okysličená krev. K nedostatku kyslíku je nejcitlivější mozek, k trvalému poškození dochází při nezahájení resuscitace již po nízkých jednotkách minut. Proto je velmi důležité srdeční zástavu co nejrychleji rozpoznat a postiženého do příjezdu záchranné služby resuscitovat, návod naleznete ZDE.

Resuscitovat se nebojte, postiženému nemůžete více ublížit. Pokud se nebrání, tak Vaši pomoc potřebuje!

Profesionální resuscitace (záchrannou službou, zdravotníky v nemocnici) vyžaduje řadu pomůcek a léků. Správný postup se odvíjí od srdečního rytmu. I při zástavě se totiž srdce může chvět, k účinnému přečerpávání krve již ale nedochází. Tomuto stavu se říká fibrilace komor. Při fibrilaci komor (a některých dalších stavech) je nutné co nejdříve podat defibrilační výboj a potom ho v pravidelných intervalech opakovat až do obnovení oběhu, mezitím se stlačuje hrudník. Pokud se srdce vůbec nehýbe (na EKG je rovná čára), pak se tomuto stavu říká asystolie. Při asystolii nemá smysl srdce defibrilovat, probíhá ale stlačování hrudníku a podávají se léky.

I v rámci zvládání srdeční zástavy se v poslední době uplatňují metody mechanické podpory oběhu, zejména napojení na extrakorporální membránovou oxygenaci (ECMO) jako přemostění do obnovy vlastní srdeční činnosti. O přístrojích ECMO se široce hovořilo například v období pandemie onemocnění covid-19. Jedná se o zařízení, které okysličuje vlastní krev pacienta a vhání ji zpět do krevního řečiště. Využití ECMO při resuscitaci je zatím ve fázi testování a není dostupné plošně, v České republice ale existují pracoviště, která jsou v užívání této metody mezi nejpokročilejšími na světě.

Pacienti, kteří prodělají srdeční zástavu, si s sebou často nesou závažné následky. Ty mohou být vyloženě fyzické, často jsou ale také psychického rázu. Kvůli snížení průtoku okysličené krve mozkem mohou mít problémy s pamětí, prováděním myšlenkových procesů, náladou nebo pohybem. K poškození přispívá také delší pobyt na jednotce intenzivní péče. V případě psychických potíží je namístě vyhledat pomoc psychologa a dalších odborníků.
 

Věděli jste, že:

  • k oběhové zástavě mimo nemocnici dochází u 35– 40 jedinců na 100 000 obyvatel za rok, srdeční zástava v nemocnici nastane v 1– 5 případech na 1 000 hospitalizací?
  • šance na přežití do propuštění nemocného je cca 10 % u zástavy mimo nemocnici, u oběhových zástav v nemocnici je přežití o něco málo vyšší – 15–20 %?
  • v Praze postihne srdeční zástava 500–700 lidí ročně?
  • s každou minutou, kdy není pacientovi se zástavou srdce poskytnuta pomoc, klesá šance na přežití o 10 %?
  • nejčastější příčinou zástavy oběhu je porucha srdečního rytmu, která se dá relativně snadno řešit pomocí tzv. defibrilátoru, když je včas dostupný?
  • časná laická pomoc zdvoj- až ztrojnásobuje šanci na přežití?