Srdeční selhání – epidemie 21. století
Srdeční selhání je zastřešující pojem pro skupinu nemocí, které vedou k porušení činnosti srdečního svalu. Jejich důvody i projevy mohou být rozdílné, společným jmenovatelem ale je zhoršení funkce srdce jako pumpy a s tím spojené narušení pohánění krve do plic a zbytku těla. To se projevuje především dušností a otoky dolních končetin, ale také únavou, sníženou výkonností nebo třeba problémy se zažíváním. Diagnostika srdečního selhání spočívá v klinickém vyšetření, natočení EKG a použití laboratorních (odběry krve) a zobrazovacích metod (především ultrazvuku srdce, lidově echo).
Zjištění příčiny srdečního selhání často vyžaduje invazivní metody, jako je například vyšetření cévního zásobení srdce (tzv. selektivní koronarografie). Mezi ty nejčastější důvody pro rozvoj srdeční selhání patří ischemická choroba srdeční, vysoký krevní tlak, vady srdečních chlopní nebo arytmie. Riziko rozvoje poškození srdce a cév strmě stoupá při cukrovce. Vzácné jsou příčiny genetické, například Fabryho nemoc.
Srdeční selhání je závažnou diagnózou, která pacienty výrazně zatěžuje a zkracuje jejich život. Naštěstí se možnosti léčby srdečního selhání zlepšují a jsou velmi dobře dostupné.
Výskyt srdečního selhání v české i celosvětové populaci strmě stoupá s tím, jak trpíme na civilizační choroby a obecně se dožíváme vyššího věku. Odhaduje se, že se již nyní u nás srdeční selhání týká asi 350 000 osob a tento počet se do 15 let více než zdvojnásobí. Jedná se tak o skutečně naléhavou zdravotní epidemii.