Znalost kardiopulmonální resuscitace může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Pamatujte, že přečíst si článek nebo podívat se na výukové video je rozhodně dobrý začátek, pro kvalitní nácvik postupu je ale lepší zajít na některý z kurzů s resuscitačními modely (například od České resuscitační rady, Českého červeného kříže nebo neziskové organizace ZDrSEM, nabídka je ale široká). Zároveň platí, že první zásadou poskytování první pomoci je neohrozit sám sebe. Nejprve zkontrolujte, že Vám nehrozí nebezpečí, pokud ano, do resuscitace se nepouštějte.
Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity (MUNI) natočila ve spolupráci s Českou resuscitační radou a Zdravotnickou záchrannou službou Jihomoravského kraje výukový film Kardiopulmonální resuscitace.
Rozpoznejte srdeční zástavu
V případě, že najdete člověka, který na první pohled vypadá v bezvědomí, přistupte k němu a hlasitě ho oslovte. Nereaguje? Zkuste s ním zatřást. Pokud ani nyní pacient nereaguje, zavolejte pomoc (155/112/aplikace Záchranka) a kohokoliv, kdo je nablízku. Mobil dejte na reproduktor, ať máte volné ruce. Operátor na lince zdravotnické záchranné služby Vám bude radit, co máte dělat. Nebojte se proto, pokud si v krizové situaci hned všechno nevybavíte.
Nejprve uvolněte dýchací cesty (zapadlý jazyk). Zakloňte hlavu postiženého a nadzvedněte mu dvěma prsty bradu, můžete také předsunout dolní čelist. Zjistěte, zda pacient dýchá. Dejte tvář nad ústa a koukejte se na hrudník. Při dýchání ucítíte a uslyšíte pohyb vzduchu a uvidíte, že se hrudník zvedá. V případě, že jednoznačné dýchání nezaznamenáte nebo pacient jen lapá po dechu, ale neprovádí hluboké nádechy a výdechy, zahajte kardiopulmonální resuscitaci!
Pamatujte, že kdo se resuscitaci nebrání, ten Vaši pomoc potřebuje.
Pokud je k dispozici automatický externí defibrilátor (AED), přineste ho a zapněte, dále se řiďte jeho hlasovými instrukcemi. AED jsou dostupné na místech s vysokým pohybem osob, například v nákupních centrech, na nádražích, letištích nebo ve sportovních centrech.
Pacienta položte na tvrdou podložku (nejlépe na zem) obličejem vzhůru. Lokalizujte přechod dolní a prostřední třetiny hrudní kosti (u mužů je to zhruba na spojnici bradavek). V tomto místě začněte hrudník stlačovat – klekněte si k pacientovi z boku, položte spodní část dlaně jedné ruky na hrudník pacienta, druhou položte přes ni, propněte lokty a přeneste svou váhu nad hrudník pacienta. Komprese provádějte s frekvencí 100–120 stlačení za minutu do hloubky jedné třetiny hrudníku, mezi jednotlivými stlačeními nechte hrudník úplně uvolnit.
Lokty držte napnuté, využijte váhu svého těla. Správný postup je zpravidla rychlejší, než si myslíte. Kvalitně prováděné komprese hrudníku Vás rychle unaví. Je-li vás na místě víc, prostřídejte se.
Při laicky prováděné první pomoci úplně stačí, pokud budete stlačovat hrudník, zejména pokud zachraňujete neznámého člověka. Krev v oběhu vydrží několik minut okysličená a do příjezdu profesionálů je nutné zajistit především její cirkulaci. Výjimkou je, pokud se pacient od začátku dusil a kyslík spotřeboval, například při tonutí. Pokud to pro Vás neznamená žádné další nebezpečí, pak můžete komprese střídat s umělými vdechy v poměru 30 : 2 (30 stlačení, 2 vdechy). Vdechy provádějte tak, že pacientovi zakloníte hlavu, zacpete nos a vdechnete do něj objem svého normálního výdechu. Po vdeších okamžitě pokračujte v kompresích, přerušujte je co nejméně, ideální je, pokud vdechy a komprese provádějí dvě různé osoby.
Pamatujte, že ve většině případů jsou komprese důležitější než umělé vdechy a pokud by mělo podávání vdechů snižovat kvalitu kompresí, pak umělé vdechy raději úplně vynechte.
V resuscitaci pokračujte až do převzetí pacienta záchrannou službou nebo do momentu, kdy se začne aktivně bránit.
Dobrá práce!
