Řízení motorových vozidel je pro mnoho lidí jen obtížně postradatelné a s chronickými chorobami se může tato potřeba ještě prohlubovat. Na druhou stranu onemocnění srdce přináší určitá bezpečnostní omezení, kdy na silnicích může dojít k ohrožení nejen samotného řidiče, ale také jeho spolucestujících a ostatních účastníků silničního provozu. Dobrá zpráva je, že i někteří pacienti se srdečním selháním nebo po prožité srdeční zástavě mohou zcela normálně řídit. V některých případech je ale bohužel lepší předat klíčky někomu jinému.
Obecně platí, že pokud máte pochyby, je dobré se poradit se svým lékařem. Pokud Vám zrovna není dobře, tak raději za volant nesedejte, i když běžně řídit můžete. V případě závažných akutních potíží si raději zavolejte sanitku, než abyste se snažili do nemocnice dopravit jako řidič svépomocí.
Posouzení zdravotní způsobilosti k řízení
Běžní řidiči mají povinnost podstoupit lékařskou prohlídku před nastoupením výcviku v autoškole a pak až po dosažení věku 65 let, dále ve věku 68 let a pak v pravidelných dvouletých intervalech. Mimořádná prohlídka může být nařízena jakýmkoliv ošetřujícím lékařem, pokud se vyskytne nová diagnóza nebo se změní okolnosti. Postup posouzení schopnosti řídit vychází z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 277/2004 Sb. (plné znění zde), která stanovuje také podmínky pro osoby s kardiovaskulárními onemocněními. Pacienti se srdečním selháním jsou obvykle posuzováni podle následujících kritérií:
- Stupeň srdečního selhání (NYHA I–IV)
- Přítomnost arytmií a riziko náhlé srdeční zástavy
- Implantace kardiostimulátoru nebo defibrilátoru (ICD)
- Epizody synkopy (krátkodobé ztráty vědomí)
Pro profesionální řidiče jsou podmínky přísnější. Prohlídku musí absolvovat před zahájením pracovní činnosti a dále jednou za dva roky, nad 50 let věku jednou ročně. Zároveň jsou přísnější i kritéria pro zhodnocení způsobilosti.
Doporučení pro pacienty se srdečním selháním
Pacienti, kteří trpí srdečním selháním, by měli zvážit několik faktorů, než usednou za volant:
- Pravidelně navštěvovat kardiologa, který posoudí jejich zdravotní stav. Pokud došlo k jakékoliv změně, je lepší se nejdříve poradit, než znova začnou řídit.
- Vyhýbat se řízení v případě silné únavy, dušnosti nebo závratí.
- Rozhodně neřídit, pokud prodělávají krátkodobé epizody ztráty vědomí.
- Pozornost při užívání léků, které mohou způsobit snížení krevního tlaku nebo ospalost.
Výtah z podrobných kritérií pro posouzení schopnosti řídit z vyhlášky 277/2004 Sb., (skupina 1 označuje zjednodušeně běžné řidiče, skupina 2 řidiče profesionály):
IV. Nemoci, vady nebo stavy kardiovaskulární soustavy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
Nemoci, vady nebo stavy kardiovaskulární soustavy, které vylučují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel a které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména
skupina 1
a) periferní cévní onemocnění, kterým se rozumí aneurysma hrudní a břišní aorty, přičemž maximální průměr aorty je takový, že hrozí závažné riziko náhlého protržení a následně události, která osobu náhle učiní nezpůsobilou,
b) onemocnění srdeční chlopně s aortální regurgitací, stenózou aorty, mitrální regurgitací nebo mitrální stenózou, pokud se funkční schopnost odhaduje na hodnotu NYHA IV nebo pokud došlo k případům synkopy,
c) Brugadův syndrom se synkopou nebo přerušení náhlé zástavy srdce,
d) srdeční selhání s klasifikací New York Heart Association (dále jen „NYHA“) IV.
skupina 2
a) periferní cévní onemocnění, kterým se rozumí aneurysma hrudní a břišní aorty, přičemž maximální průměr aorty je takový, že hrozí závažné riziko náhlého protržení a následně události, která osobu náhle učiní nezpůsobilou,
b) onemocnění srdeční chlopně s klasifikací NYHA III nebo IV nebo s ejekční frakcí pod 35 %, mitrální stenózou a závažnou plicní hypertenzí nebo s echokardiograficky diagnostikovanou závažnou stenózou aorty nebo stenózou aorty způsobující synkopu; s výjimkou zcela asymptomatické závažné stenózy aorty, pokud jsou splněny požadavky zátěžového testu,
c) strukturální a elektrická kardiomyopatie, kterou se rozumí hypertrofická kardiomyopatie se synkopami v minulosti, nebo pokud jsou splněny dvě nebo více z těchto podmínek:
tloušťka stěny levé komory činí méně než 3 cm,
nesetrvalá komorová tachykardie,
náhlé úmrtí příbuzného v prvním stupni,
žádný nárůst krevního tlaku při námaze,
d) syndrom dlouhého QT intervalu se synkopou nebo dokumentovanými torsade des pointes nebo QTc menším než 500 ms,
e) Brugadův syndrom se synkopou nebo přerušení náhlé zástavy srdce,
f) srdeční selhání s klasifikací NYHA III a IV,
g) implantace defibrilátoru,
h) přítomnost mechanické srdeční podpory.
Nemoci, vady nebo stavy kardiovaskulární soustavy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření a zavedení adekvátní léčby, a to zejména:
skupina 1
a) bradyarytmie, kterou se rozumí poškození funkce sinusového uzlu a poruchy kondukce, a tachyarytmie, kterou se rozumí supraventrikulární a ventrikulární arytmie, s případem nebo případy synkopy v minulosti v důsledku poruch srdečního rytmu,
b) příznaky anginy pectoris,
c) implantace nebo nahrazení defibrilátoru nebo přiměřený nebo nepřiměřený výboj defibrilátoru,
d) reflexní synkopa,
e) akutní koronární syndrom,
f) stabilní angina pectoris, pokud se při mírné námaze neprojevují symptomy,
g) perkutánní koronární intervence (PCI),
h) koronární arteriální bypass (CABG),
i) tranzitorní ischemická ataka (TIA),
j) srdeční selhání s klasifikací NYHA I, II nebo III,
k) transplantace srdce,
l) implantovaná mechanická podpora srdeční činnosti,
m) operace srdeční chlopně,
n) maligní hypertenze, kterou se rozumí zvýšení systolického krevního tlaku na hodnotu větší nebo rovnou 180 mmHg nebo diastolického krevního tlaku na hodnotu větší nebo rovnou 110 mmHg spojené s hrozícím nebo progresivním poškozením orgánů,
o) vrozená srdeční vada,
p) hypertrofická kardiomyopatie, pokud je bez synkopy,
q) syndrom dlouhého QT intervalu se synkopou, torsade des pointes nebo QTc menší než 500 ms,
r) bradyarytmie, kterou se rozumí symptomatické poškození funkce sinusového uzlu a poruchy kondukce s Móbitzovou atrioventrikulární blokádou II. typu druhého stupně, atrioventrikulární blokádou třetího stupně nebo alternující raménkovou blokádou,
s) tachyarytmie, kterou se rozumí supraventrikulární a komorová arytmie, spojená se strukturálním onemocněním srdce a setrvalou komorovou tachykardií, nebo s polymorfní nesetrvalou komorovou tachykardií, setrvalou komorovou tachykardií nebo s indikací pro defibrilátor,
t) významná stenóza krkavice.
skupina 2
a) bradyarytmie, kterou se rozumí poškození funkce sinusového uzlu a poruchy kondukce, a tachyarytmie, kterou se rozumí supraventrikulární a ventrikulární arytmie, s případem nebo případy synkopy v minulosti v důsledku poruch srdečního rytmu,
b) bradyarytmie, kterou se rozumí poškození funkce sinusového uzlu a poruchy kondukce s Móbitzovou atrioventrikulární blokádou II. typu druhého stupně, atrioventrikulární blokádou třetího stupně nebo alternující raménkovou blokádou,
c) tachyarytmie, kterou se rozumí supraventrikulární a komorové arytmie, spojené se strukturálním onemocněním srdce a setrvalou komorovou tachykardií, nebo s polymorfní nesetrvalou komorovou tachykardií, setrvalou komorovou tachykardií nebo s indikací pro defibrilátor,
d) příznaky anginy pectoris,
e) implantace kardiostimulátoru,
f) reflexní synkopa,
g) akutní koronární syndrom,
h) stabilní angina pectoris, pokud se při mírné námaze neprojevují symptomy
i) perkutánní koronární intervence (PCI),
j) koronární arteriální bypass (CABG),
k) tranzitorní ischemická ataka (TIA),
l) významná stenóza krkavice,
m) maximální průměr aorty převyšuje 5,5 cm,
n) srdeční selhání s klasifikací NYHA I a II za předpokladu, že ejekční frakce levé komory činí alespoň 35 %,
o) transplantace srdce,
p) operace srdeční chlopně,
q) hypertrofická kardiomyopatie, pokud je bez synkopy,
r) maligní hypertenze, kterou se rozumí zvýšení systolického krevního tlaku na hodnotu větší nebo rovnou 180 mmHg nebo diastolického krevního tlaku na hodnotu větší nebo rovnou 110 mmHg spojené s hrozícím nebo progresivním poškozením orgánů,
s) krevní tlak stupně III, kterým se rozumí diastolický krevní tlak vyšší nebo roven 110 mmHg nebo systolický krevní tlak vyšší nebo roven 180 mmHg,
t) vrozená srdeční vada.
Jiné kardiomyopatie
U žadatelů nebo řidičů s již popsanými kardiomyopatiemi, například arytmogenní kardiomyopatií pravé komory, nonkompaktní kardiomyopatií, katecholaminergní polymorfní komorovou tachykardií a syndromem krátkého QT, nebo s novými kardiomyopatiemi, jež mohou být odhaleny, se posoudí riziko událostí způsobujících náhlou neschopnost řídit motorové vozidlo.
