Jedním z hlavních příznaků srdečního selhání je dušnost. Dušnost ale způsobují také onemocnění plic a její skutečný původ je někdy těžké odlišit. Srdce a plice jsou spolu totiž anatomicky i funkčně úzce propojené. Pacientům se srdečním selháním může zaléčení plicní nemoci výrazně ulevit.
Astma vs. CHOPN: Jaký je rozdíl?
I když obě nemoci ovlivňují dýchací cesty (zejména průdušky) a způsobují dušnost, jsou mezi nimi klíčové rozdíly:
- Astma je chronické zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest, které způsobuje jejich stažení a zvýšenou tvorbu hlenu. Obvykle se projevuje záchvaty dušnosti, pískotem při dýchání a kašlem, které se často zhoršují v noci nebo po kontaktu s alergeny, znečištěním, či chladem. Astma bývá častější u mladších lidí a může být spojeno s alergiemi.
- CHOPN zahrnuje chronický zánět dýchacích cest (chronickou bronchitidu) a plicní rozedmu neboli emfyzém (plíce vypadá jak mycí houba), oboje vede k trvalému poškození plic. Nejčastější příčinou je dlouhodobé kouření. CHOPN se vyvíjí postupně a má tendenci se zhoršovat, způsobuje chronický kašel, silnou produkci hlenu a trvalou dušnost, která je výraznější při fyzické námaze. Provází ho exacerbace neboli prudké propady, které se objevují hlavně během infekcí a často si vyžádají hospitalizaci.
Jak souvisí plicní onemocnění se srdečním selháním?
Obě onemocnění mohou zatěžovat srdce a prohlubovat srdeční selhání. Hlavní důvody této souvislosti jsou:
- Nedostatek kyslíku – Při astmatu i CHOPN může dojít k nedostatečnému okysličování krve. To, vedle nedostatku dodávky kyslíku pro myokard, také zvyšuje tlak v plicních cévách s hromaděním krve a zátěží hlavně pro pravostranné srdeční oddíly.
- Zánět a oxidační stres – Chronický zánět v plicích může poškodit cévy a vést k ateroskleróze (kornatění tepen) s následným zvýšeným rizikem srdečního infarktu nebo selhání.
- Vliv léků – Některé léky na astma a CHOPN (např. beta2-agonisté) mohou zrychlovat srdeční frekvenci a zhoršovat příznaky srdečního selhání. Proto je důležité, aby léčba byla vždy pečlivě nastavena lékařem a v případě potíží vyměněna.
Jak poznat, zda je dušnost způsobena srdcem nebo plícemi?
Pacienti se srdečním selháním často pociťují dušnost, zejména při námaze nebo vleže. Pokud se však dušnost zhoršuje při alergiích, infekcích nebo působení dráždivých látek (např. cigaretového kouře), může být hlavním problémem astma nebo CHOPN.
Důležité rozdíly:
- Srdeční selhání – dušnost při námaze, zhoršení vleže, otoky dolních končetin, únava.
- Astma – dušnost s pískoty, zhoršení v noci, reakce na alergeny.
- CHOPN – chronický kašel, produkce hlenu, postupné zhoršování dušnosti.
Všechny tři nemoci některé příznaky sdílí a jejich odlišení může být obtížné. Pomoci Vám s ním může Váš lékař na základě poslechu fonendoskopem a celkové prohlídky a následně dalších testů – laboratorního odběru krve, rentgenového snímku hrudníku, echokardiografie (ultrazvuk srdce), spirometrie a jiných vyšetření.
Jaká je správná léčba?
Pokud pacient trpí jak srdečním selháním, tak plicním onemocněním, je nutný individuální přístup k léčbě, většinou v režimu spolupráce kardiologa, pneumologa a/nebo praktického lékaře.
- Léky na srdeční selhání (betablokátory, diuretika, glifloziny, ACE-inhibitory, MRA) pomáhají snížit zatížení srdce a zmírnit dušnost. Některé betablokátory jsou vhodné i pro pacienty s CHOPN.
- Inhalátory na astma a CHOPN pomáhají uvolnit dýchací cesty. Pokud však pacient užívá betablokátory, měly by být zvoleny vhodné typy inhalátorů, které minimalizují riziko srdečních komplikací. Při exacerbacích je zejména při CHOPN někdy nutné podat kortikosteroidy a antibiotika.
- Kyslíková terapie – U pacientů s těžkou CHOPN může pomoci zabránit nedostatku kyslíku v krvi, její indikace je na pneumologovi.
- Životní styl – Zanechání kouření, pravidelný pohyb a vyvážená strava mohou výrazně pomoci zvládnout obě nemoci.
Kdy vyhledat lékaře?
Pokud máte srdeční selhání a začínáte trpět častější nebo těžší dušností, chronickým kašlem, nemůžete se dovydechnout, slyšíte pískoty při dýchání nebo se Vám zhoršují otoky a únava, měli byste co nejdříve navštívit lékaře. Včasná diagnostika a úprava léčby může zabránit zhoršení vašeho stavu a zlepšit kvalitu života.
