Extrémní teploty a změny vlhkosti mohou být pro pacienty se srdečním selháním zvláště náročné a nezřídka i nebezpečné. Určitě se vyplatí sledovat předpověď počasí a své aktivity podle ní náležitě přizpůsobit.
Vedro a vysoké teploty
Vysoké teploty nároky na srdce zvyšují. Tělu vlastní ochlazovací mechanismy počítají s rychlejším oběhem krve, a tím i vyšší srdeční frekvencí. Nejlepší je se vedrům úplně vyhnout, setrvávat v poledním čase vevnitř nebo alespoň ve stínu a spíše odpočívat.
- Hydratace: Zachování optimálního stavu hydratace ve vedrech je u pacientů se srdečním selháním výzvou. Na jednu stranu je třeba navýšit příjem tekutin oproti normálu, na stranu druhou je to třeba nepřehnat a srdce přílišnou tekutinou nezatížit. Buďte opatrní, pijte častěji v menším množství, sledujte svou tělesnou hmotnost, vyhněte se alkoholu a kofeinu a nebojte se vyhledat odborné ošetření, pokud se nebudete cítit dobře. Je možné, že po dohodě s lékařem nebo specializovanou sestrou také budete muset upravovat dávku diuretik.
- Klimatizace: Pokud je to možné, zůstaňte v klimatizovaných prostorách. Klimatizace pomáhá udržet příjemnou teplotu a snižuje vlhkost vzduchu. S teplotním rozdílem to ale nepřehánějte, předejdete tak nachlazení.
- Oblečení: Noste lehké, volné a světlé oblečení z přírodních materiálů, které umožní pokožce dýchat a odráží sluneční záření.
- Přizpůsobte fyzickou aktivitu: Vyhněte se fyzické námaze v nejteplejších částech dne, obvykle mezi 10. a 16. hodinou. Náročnější aktivity plánujte spíše na brzké ranní nebo pozdní večerní hodiny, kdy je teplota snesitelnější.
Zima a nízké teploty
O náročnosti vedra každý ví, problém pro srdce ale může představovat i přílišné chladno. Nízké teploty totiž vedou ke zúžení cév a srdce potom pumpuje proti vyššímu odporu. I v zimě se tak snažte udržet stálý teplotní komfort.
- Vrstvěte: Noste několik vrstev oblečení, které můžete podle potřeby přidávat nebo odkládat. Vhodnou spodní vrstvou je například merino vlna, horní naopak nepromokavý, ale paropropustný materiál. Ideální je totiž nepromoknout a nezapotit se. Nezapomeňte na teplou čepici, rukavice a šálu.
- Vyhřívané prostory: Udržujte svůj domov příjemně vytopený, ideálně na teplotu kolem 20–22 °C. Vyvarujte se náhlých teplotních změn, například rychlých přechodů z teplé místnosti do mrazivého venkovního prostředí.
- Fyzická aktivita: Přestože je důležité zůstat aktivní, náročnému pohybu v chladu se spíše vyhněte. V zimě volte spíše cvičení doma nebo ve fitness centru.
Vysoká vlhkost vzduchu
Nejdůležitějším ochlazovacím mechanismem lidského organismu je pocení. Při vysoké vlhkosti vzduchu se ale pot přestává odpařovat a tělo se přehřeje mnohem snadněji než v suchém teple.
- Chladná sprcha: Pomoci může časté ochlazování studenou vodou, ať už ve formě sprchy, nebo namočeného ručníku.
- Zajistěte proudění: Ventilátory přispívají k cirkulaci vzduchu v místnosti a snížení pocitu dusna. V interiéru je možné použít také odvlhčovač.
Nízká vlhkost vzduchu
Naopak velmi nízká vlhkost vzduchu vede k suchosti sliznic a dýchacím potížím. Pokud Vám sucho nedělá dobře, zvažte zvlhčovač vzduchu nebo třeba nechte v místnosti volně sušit prádlo.
