Když je tlak příliš vysoký
Vysoký krevní tlak je častou příčinou srdečního selhání a jeho přítomnost již vzniklé srdeční selhání dále zhoršuje. Léčba hypertenze je proto velmi důležitá. V pokročilých stadiích srdečního selhání ale krevní tlak naopak klesá, protože srdce ho již není svou činností schopno udržet. Nízký krevní tlak může být také nežádoucím účinkem některých léků. Pokud je Váš tlak příliš nízký a máte u toho příznaky (malátnost, bušení srdce, kolaps), je vhodné další postup konzultovat se svým lékařem.
Co to je vysoký krevní tlak?
Jako arteriální hypertenze, česky vysoký krevní tlak, se označuje opakované zvýšení krevního tlaku nad 140/90 mm Hg v klidu, tlak nad 130/80 mm Hg se označuje jako vyšší normální a u rizikových pacientů může být rovněž důvodem k léčbě. Příčina tohoto onemocnění většinou není jasně zjistitelná, nemá jeden konkrétní důvod, byť mohou být patrné přítomné rizikové faktory. Takové hypertenzi se říká esenciální a je nejčastější, týká se kolem 90 % všech případů. Druhou skupinou je hypertenze sekundární, u které je konkrétní příčina zjistitelná a někdy i odstranitelná. Patří sem hormonální poruchy, poruchy ledvin a jejich cévního zásobení nebo poruchy spánku či onemocnění aorty.
Jak se vysoký krevní tlak projevuje?
Hypertenzi se přezdívá tichý zabiják, její přítomnost je často zcela bez příznaků po velice dlouhou dobu, proto jsou důležité pravidelné kontroly krevního tlaku v rámci preventivních prohlídek. Když už se vysoký krevní tlak projeví, bývají příznaky různé od bolestí hlavy, bušení srdce, točení hlavy, pocitů na zvracení, tlaků na hrudi, dušnosti nebo zvýšené únavy.
Proč vysoký krevní tlak vadí, když ho často neprovázejí příznaky?
Vysoký krevní tlak vytváří odpor, proti kterému musí srdce pracovat. Srdce na to reaguje změnou struktury své svaloviny, která se stává tlustší. Taková svalovina je méně poddajná a hůře se zásobuje kyslíkem, náchylnější je rovněž na vznik arytmií. Srdce potom hůře pracuje, kromě toho je náchylnější k nedokrvení, nebo dokonce odumření části buněk (infarktu myokardu). Vysoký krevní tlak ale poškozuje také cévy, ve kterých se ve zvýšené míře ukládá cholesterol a rozvíjí se ateroskleróza. Stoupá tak riziko cévních mozkových příhod, ischemické choroby dolních končetin, demence a dalších poruch. Extrémním a většinou smrtelným projevem neléčené hypertenze je disekce aorty, tedy rozštěpení cévní stěny hlavní tepny v těle, naštěstí je vzácná. Neléčený vysoký krevní tlak poškozuje také zrak a ledviny.
Jak s hypertenzí naložit?
V léčbě vysokého krevního tlaku je zcela zásadní spolupráce ošetřujícího lékaře s pacientem, včetně úprav životního stylu. Vhodná je redukce tělesné hmotnosti (v případě nadváhy/obezity) a pohybová aktivita ideálně o střední intenzitě po dobu 30–45 minut 3–4× do týdne. Pacienti by také měli dbát o složení svého jídelníčku s dostatečnou konzumací ovoce a zeleniny a omezením nekvalitních tuků. Důležitou roli v regulaci objemu vody v těle, a tím i regulaci krevního tlaku hraje v těle sodík, namístě je tak omezit konzumaci soli. Zcela nevhodné je kouření a nejzdravější je nepít žádný alkohol.
Většina nemocných si se zdravým životním stylem nevystačí a musejí užívat léky
Léky používané při léčbě hypertenze se s některými léky v léčbě srdečního selhání překrývají. Patří sem například betablokátory, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (případně tzv. sartany, které blokují stejnou hormonální osu, ale na jiné úrovni), antagonisté mineralokortikoidních receptorů nebo diuretika. Další často užívanou lékovou skupinou v léčbě vysokého krevního tlaku jsou blokátory kalciových kanálů, které krevní tlak snižují roztažením cév v těle. Některé léky mohou krevní tlak také zvyšovat, patří sem i velmi běžné přípravky jako nesteroidní antiflogistika nebo některé druhy hormonální antikoncepce.